Jak si společný projekt užívají? A zasahuje jim do partnerského života? To prozradili v unikátním dvojrozhovoru.

Tome, jak došlo k vaší spolupráci se Slováckým divadlem?

To byste se museli zeptat uměleckého šéfa Lukáše Kopeckého nebo režisérky Janky Ryšánek Schmiedtové, já jen zvedl telefon a na otázku „Nechceš si u nás zahrát?“ řekl ano. No, vlastně jsem řekl, že mám radost, ale musím si to nechat projít hlavou. Ono projití hlavou ve skutečnosti znamenalo zjistit, jestli s tím Kačka bude souhlasit. Souhlasila, a já jen doufám, že teď nelituje (smích).

Katko, těší vás, že Tomáš „nakoukl“ do Slováckého divadla?

Mám z toho radost, vždycky jsem mu doma o všem vyprávěla a povídala, co je nového a jaké je zkoušení. Tom naše divadlo dobře zná a zná i lidi z něj, ale být součástí a pracovat tady je určitě něco jiného. Takže jsem ráda, že to poznává i z té druhé strany (úsměv).

Jak se vám pracuje na společném projektu? Jste ten pár, který spolupracovat dokáže, aniž by to skřípalo??

Katka: Společně jsme se na jevišti potkali naposledy na JAMU. A i když se občas neshodneme v názoru, víme to o sobě a není to vůbec na škodu, alespoň dává jeden druhému úplně jiný pohled na věc, což často pomůže. Na jevišti se téměř nepotkáme, takže i když zkoušíme společnou inscenaci, skoro o sobě nevíme, a pak si můžeme navzájem sdělit nápady pro toho druhého.

Tomáš: No… To je ošemetná otázka. S Kačkou se totiž na jevišti vůbec nepotkáme. Kromě pár úvodních čtených zkoušek se potkáváme výhradně jen v zákulisí, takže k potenciální „partnerovraždě“ nemáme dost impulzů (smích). Myslím, že jsme oba rádi za novou zkušenost.

Jak vypadá váš odpočinek po zkouškách – je i ten společný, nebo si potřebujete přece jen odpočinout od sebe?

Katka: Trávíme doma čas spolu, protože na jevišti se nepotkáme a v zákulisí skoro taky ne. V této inscenaci je nás tolik, že na sebe málokdy jen tak narazíme, proto si doma volný čas užíváme spolu a o divadle si povídáme taky zřídka.

Tomáš: Oba toho máme hodně, řekl bych že zkoušení Snu noci svatojánské není ani polovina našich denních aktivit, a proto když můžeme být spolu, jsme spolu rádi. Vlastně není potřeba si od sebe odpočinout. Nejlepším relaxem je pro nás výlet do přírody nebo film a slaninové brambůrky.

Tvorbu scény a kostýmů svěřila režisérka Lence Hollé, choreografii Denise Musilové. O jazykovou spolupráci se postarala Eva Spoustová, o dramaturgii Iva Šulajová a hudbu vytvořila renomovaná hudebnice s několika nominacemi na Českého lva Vladivojna La Chia. Divadelníci využili překlad Jiřího Joska. Vstupenky na premiéru 14. června a první reprízy jsou k dispozici na webu a v pokladně Slováckého divadla.