Slovácké divadlo

Paní režisérka Zoja Mikotová je tichá jemná žena. Jemné a plné empatie bývají i její režie. Zabývá se pantomimou a pohybovým divadlem a nepřehlédnutelná bývá i výtvarná složka jejích inscenací. Je již léta pedagogem pohybových hereckých disciplín na brněnské JAMU, kde založila i obor Výchovná dramatika Neslyšících (VDN). Dlouhodobě se také věnuje divadlu pro děti a mládež. V den druhého svátku vánočního bude mít v našem divadle premiéru její zpracování pohádky Carla Collodiho Pinocchio…

Žije naplno jak svoje role jevištní, tak i životní. Není žádným nováčkem, ale jistotou, se kterou se počítá - ať už v divadle, mezi přáteli, či doma. Jako každý, i ona je někdy unavená nebo ji něco trápí. Přesto však vždy připravená být milá na druhé, rozdávat humor a dobrou náladu a sama sebe brát s nadhledem a ironií. „Moňas“ se zajímá kromě divadla i o mnoho jiného souvisícího se životem. Čili s ní můžete mluvit vlastně o čemkoliv a bude to fajn.

Část rozhovoru byla uveřejněna v listopadovém Měsíčním letáku SD.

Lepší konec roku si divadelníci nemohli přát. Velká část souboru připravovala strhující muzikál Cikáni jdou do nebe, čtveřice jejich kolegů zkoušela komedii Bůh masakru. Povedlo se. Dokonce tak, že v neděli vyrazí druhá jmenovaná komedie do Prahy na festival České divadlo. A to pouhý měsíc po premiéře.

Stále je co se dozvídat ze zkoušení muzikálu Cikáni jdou do nebe. Práce pod taktovkou režiséra Radka Balaše je pro herce vždy hodně náročná. Ostatně každý muzikál klade na interprety nároky na vybavenost taneční a pohybovou, pěveckou i činoherní. A přivádí jednotlivce až na hranici toho, co jsou schopni zvládnout. Ústřední dvojicí, kolem níž se celý děj našeho nového muzikálu točí, je zloděj koní Lujko Zobar Petra Čagánka, ale i Rada, dcera vůdce cikánské komunity, bývalého vojáka Danila (Pavel Majkus) Pavlína Vašková.

Pavlíno, už víme o Petrovi, že si musel změnit barvu vlasů kvůli roli Lujko Zobara, že byl ze zkoušení celý dobitý, zhubnul během příprav sedm kilo a že málem přišel o hlas. Máš ty taky nějaké podobné "šrámy" ze zkoušení role Rady?

Slovácké divadlo nabízelo předplatitelům roku 2011 slavnou hru E. F. Buriana Vojna v režii J. A. Pitínského. Ten se však zotavuje ze zdravotních komplikací a s lítostí musel avízovanou inscenaci přesunout na další rok. Pro uherskohradišťské divadlo to znamenalo najít nového režiséra i titul, který by Vojnu dokázal plnohodnotně nahradit. Povedlo se a zaznívají i hlasy o tom, že hledání bylo úspěšnější, než by kdokoliv čekal. Slovácké divadlo totiž jako první na světě uvede dramatizaci románu Modré květy v režii Jakuba Macečka.

Co všechno jsou herci ochotni udělat pro roli? Slavný Marlon Brando se kvůli své první roli nechal na měsíc připoutat na lůžko. Při natáčení Maratonce prosil Dustin Hoffman kolegy, aby jej topili, zatímco Robert De Niro se pro postavu v Zuřícím býkovi přejídal koblihami, aby přibral třicet kilo. Kvůli spokojenosti diváků obětoval pohodlí a zaběhnuté rituály i herec Slováckého divadla Petr Čagánek. Před časem zhubnul kvůli Jarkovi Metelkovi ve slavné komedii Rychlé šípy, nyní se rozhodl pro další pozoruhodný krok – pro hlavní roli v muzikálu Cikáni jdou do nebe si dobrovolně obarvil vlasy.

„Rozhodli jsme se pro netradiční krok. Vytvořili jsme pro seniory speciální dopolední předplatitelskou skupinu, uvidíme, jaký o ni bude zájem,“ oznámili přesně před rokem uherskohradišťští divadelníci a se zatajeným dechem čekali, co se stane. Výsledek? Byla okamžitě vyprodána a na mnoho seniorů se nedostalo. Rok se sešel s rokem a divadlo přichází s řešením. Pro nejstarší pravidelné návštěvníky zrealizovalo další seniorskou skupinu. I ona má své místo dopoledne a senioři i tentokrát dostanou výhodnou cenu.

Je dobré posedět po premiéře Slováckého divadla s někým, kdo jeho tvorbu nesleduje soustavně, nebo do Hradiště zavítá po čase. A zůstane stát v údivu. Jako třeba po Bohu masakru Yasminy Rezy slovenský scénograf Jozef Ciller. Přivedla ho pracovní povinnost – chystá výtvarnou podobu Balašova muzikálu Cikáni jdou do nebe.
Nepřeháním, věřte mi: Po Činoherním klubu a po Českých Budějovicích je Hradiště třetím divadlem, kde brilantní text rusko-íránsko-maďarsko-židovské Francouzky uvedli. A vyznívá ve Slováckém divadle rozprostřeněji a naléhavěji než v Praze.

Recenzi J. P. Kříže uveřejnil deník Právo 2. listopadu.

Od premiéry muzikálu Cikáni jdou do nebe uplynulo devět dní. Diváci tleskají ve stoje a herci jsou rádi, že ta velká dřina stála zato. Čas však běží dál a pomalu začínají vznikat další inscenace. Za nejnovějším muzikálem se ale ještě jednou ohlédněme. Petr Čagánek rozmlouval s Janou Máčalovou pro MF DNES.

V následující videoreportáži vám nabízíme nejen záběry z generálky našeho nového muzikálu, ale i slova Radka Balaše o inscenaci samé i o tom, čím je hradišťská verze výjimečná. Své pohledy a vyznání připojují i představitelé dvou hlavních rolí - Cikánky Rady (Pavlína Vašková) a zloděje koní Lujko Zobara (Petr Čagánek). Přesvědčte se sami, že je práce na muzikálu Cikáni jdou do nebe opravdu bere za srdce (jako ostatně i nás všechny ostatní)...