Profesor a studentka - kdo s koho!

Oleannu čekají poslední tři reprízy! Tento týden ve čtvrtek 16. (zítra) a v sobotu 18. května a pak ve čtvrtek 6. června. Výborně napsaný dialog současného amerického autora Davida Mameta byl i zfilmován (režíroval jej sám autor). D. Mamet napsal scénáře též k dalším filmům – Vrtěti psem (Zlatý glóbus), Neúplatní, Hannibal (pokračování Mlčení jehňátek) či režíroval film Poslední loupež s G. Hackmanem a D. de Vitem v hlavních rolích.

Režisér inscenace Oleanna Michal Zetel nezakrývá, že D. Mamet je jeho oblíbeným autorem: „V textu je cítit obrovská zkušenost divadelníka, protože Mamet je režisérem, hercem, tvůrcem několika vlastních divadel. Jsou zde schované návody na mizanscény, na orientaci, na intenzitu, na rytmus. To je tam všechno napsané.“
O tom, že texty D. Mameta jsou aktuální a současné, že míří na témata lidmi a společností právě prožívaná svědčí již názvy filmů zmíněných v úvodu. Taková je i Oleanna. Proti sobě tu stojí trochu sebezhlíživý a exhibicionistický, zároveň však úspěšný a snad i oblíbený profesor a zakřiknutá, nesebevědomá, trochu “jednoduchá“ neúspěšná studentka. Toto rozdělení na dominantního a podřízenou však nevydrží dlouho. A co se v úvodu zdá nějaké být, se rapidně proměňuje… Kam až sahá autorita profesora? Kde mají hranice práva studentů? A snad ještě prozraďme, že on i ona mají každý své zkušenosti, svou minulost a z toho pohledu i svou pravdu… Lze se domluvit? Navíc jde o muže a ženu…
„Jako režiséra mě fascinuje neustálá nekorektnost, která ale nechce být provokativní. Už ve hře Sexuální perverze v Chicagu, což je hra ze sedmdesátých let, dokázal pojmenovat spoustu věcí, s nimiž se potýkáme dnes. Myslím, že být nekorektní, patří k umělecké profesi, a vědět o tom, že se chovám nekorektně, je dobrá cesta. Upozorňuje to na přepjatou dobu: dneska je mnohem menším problémem nevěra se sektretářkou, než když o ní na veřejnosti člověk řekne, že je to „pěkná kočička“, což je absurdní. Jazyk se stává mnohem větším problémem než samotné činy a morální způsobilost lidí. A mediální obraz je silnější než to, co daný člověk opravdu udělá. Myslím, že v tomhle je Mamet naprosto geniální nehledě na to, že u každé, byť sebepitoresknější figury jako je např. Charles Smith ze hry Listopad, ukazuje, že je to prostě jenom obyčejný člověk jako každý z nás,“ říká režisér Zetel.
Inscenace na Malé scéně jsou divácky atraktivní především kvůli bezprostřední blízkosti s herci. Vidět každý jejich pohyb, každé mrknutí oka, je velmi přitažlivé. K tomu se vyjadřuje Pavel Hromádka, představitel profesora Johna: „Je to výborná příležitost oprášit všechny ty nejjemnější smysly pro co nejlepší vnímání hereckého partnera i diváka, pro co nejpravdivější podání situací, tak, aby to pro nás všechny byl opravdu zážitek.“
Klára Vojtková je rolí, kterou hraje, fascinovaná: „Fascinuje mě přerod postavy Carol. Ze zraněného zvířátka se stane silnou saní. Její nestabilita, téměř labilita je totiž velmi mocná. Slovo fascinace postavou je přesné pojmenování.“
Na podzim Malá scéna ožije další novinkou, a tak se Oleanna s divadelními prkny rozloučí. Herce čekají poslední tři reprízy. Dvě z nich si Pavel Hromádka a Klára Vojtková zahrají už tento týden, na červen se připravuje derniéra. Vstupenky zakoupíte i zde na webu online.
Našim předplatitelům připomínáme, že mohou využít výjimečnou 25% slevu ze vstupného na Malou scénu určenou právě pro ně…