O Kašpárkovi, dětech a nedávných záskocích, které se sešly zároveň v době vrcholícího zkoušení další velké role, je následující rozhovor s nejmladším členem souboru Slováckého divadla Davidem Macháčkem. V roli Kašpárka ho můžete vidět tuto sobotu 30. května v 10.00 hodin. Pro Nezbednou pohádku jsme plánovaně zvolili tento čas – jako náš příspěvek k Mezinárodnímu dni dětí – na volná místa se podívejte ZDE… Naše Nezbedná pohádka se může stát vaším společným rodinným zážitkem… K rozhovoru s „Kašpárkem“ přidáváme i obrázky…

Dnes hrajeme naposledy v této divadelní sezóně hru Cena facky aneb Gottwaldovy boty. Spolu s komedií, již uvádíme na Malé scéně - Fraška à la krab (krabaret), byla nominována na Cenu Marka Ravenhilla. Její vyhlášení pro tituly premiérované v roce 2014 proběhlo před týdnem. Zúčastnila se ho i dramaturgyně Slováckého divadla Iva Šulajová, které se dnes na onen večer ptáme…
(Na dnešní „Cenu facky“ volná místa ještě jsou, podívejte se SEM… Poslední vstupenky na „Frašku“ ve čtvrtek 25. 6. je možné si zajistit ZDE…)

Za měsíc odstartuje Finální smršť – přehlídka podstatné části repertoáru Slováckého divadla složená z nejnavštěvovanějších titulů. Pokud se nedostanete na komedii Peklo v hotelu Westminster dnes večer, za měsíc můžete využít ještě jednu možnost (poslední v této divadelní sezóně), nejoblíbenější inscenace roku 2014 (zvítězila v divácké anketě Slovácký Oskar 2014) je totiž také součástí přehlídky. Úplně naposledy v rámci Finální smrště nabídneme dvojici představení: hudební komedii Utíkej, Nituško! a černou komedii o stavu kultury (a především divadla) v Čechách Pohřbívání aneb Zítra se bude pohřbívat všude. Jsou ještě na osm posledních představení v sezóně 2014/2015 vstupenky k dostání? Je to různé…

V úvodu své recenze na Jiráskovu Lucernu ve Slováckém divadle připomíná J. P. Kříž dřívější spor teoretiků v Divadelních novinách nad smyslem a odkazem nejhranějšího českého dramatu. Tenkrát figurovalo v celé diskusi osm kvalitativně velmi rozdílných inscenací. A posloužily autorovi textu k uzavření myšlenky těmito slovy: „… a jako výmluvné dopovězení toho dávného sporu, přišla mistrova pohádka v polistopadových realizacích jednoznačně nejlepší. A nebojím se dodat - nejkrásnější: ve Slováckém divadle.“ Názory bývají různé (celou recenzi si přečtěte TADY...), přesto se dobře poslouchá (čte), když někdo označí naši práci jako nejlepší od roku 1989. A může to být i důvod, proč si Lucernu ve Slováckém divadle nenechat ujít! Víme, že velikou předností naší inscenace a zážitkem sám o sobě je scéna Evy Jiřikovské. A té se budeme dnes (níže) slovem i obrazem věnovat…