Slovácké divadlo

Milí diváci!

Nejen, že je listopadová programová nabídka Slováckého divadla bohatá, ale zároveň s ní dnes zahajujeme prodej vstupenek na prosincová představení plánovaná mimo předplatné. Není jich málo, stojí za to si tedy pečlivě prozkoumat sekci PROGRAM. Ze všeho nabízeného si vás dovolíme upozornit na několik večerů či podvečerů, inscenací našeho i hostujících souborů. Byli bychom rádi, kdyby právě tyto neušly vaší pozornosti…

Dnes hrajeme Cybercomics. Jedno z posledních představení této inscenace. Nechcete-li si ji nechat ujít a dnešek by vám zrovna vyhovoval, zatelefonujte na číslo 572 554 455 do pokladny divadla a rezervujte si některá z míst, která nejsou obsazena předplatiteli. Začínáme totiž v 18.00 a to je čas začátku představení v rámci Studentského předplatného, dnes pro skupinu U. Jana Horáka však v této hře neuvidíte. Zato v pátek jej budete moci sledovat v roli Zobarova kumpána Aralambiho, kde hraje, zpívá, tančí a také práská bičem v muzikálu Cikáni jdou do nebe. Jeho vysokou postavu jistě nepřehlédnete. Po přestěhování do Roudnice nad Labem k nám v pátek  přijede jako ženatý již potřetí…

Ve světě je to běžná věc. Herci, muzikanti, tanečníci natočí vtipné video, které se pak rychle šíří internetem a oni mají skvělou reklamu i nové diváky. U nás se do podobných akcí zatím pustil málokdo. Ale my ano! Za realizací videa, které jsme včera pustili do světa v souvislosti s představením skladby Předplatného 2014 a zahájením jeho prodeje, stojí i Antonín Reňák ze Strání. „Skákat v dešti přes všechno možné od švihadel, deštníků až po historickou kašnu na uherskohradišťském náměstí je přece jen pro silnější nátury,“ říká v následujícím rozhovoru…

Je konec září. Dvojice herců se prohání po náměstí na běžkách, další se vesele koupou v kašně a ostatní si vykračují v ploutvích a skáčou u toho přes švihadlo. Na vše dohlíží ředitel divadla s tenisovou raketou a s lyžařskými botami na nohou. Právě takový obrázek se naskytl náhodným kolemjdoucím Masarykova náměstí v Uherském Hradišti. To proto, abychom originálně odstartovali kampaň k předplatnému na rok 2014 a přiznali se: Přeskočilo nám! S tituly pro Předplatné 2014 se seznamte ZDE...

Náhodní procházející hradišťským Masarykovým náměstím se před několika dny nestačili divit. Doprostřed náměstí nacouvalo velké skříňové nákladní auto s nápisem Slovácké divadlo, řidič vystoupil, otevřel dveře nákladního prostoru, ale žádný náklad vynášet nehodlal. K údivu přihlížejících z tmavého prostoru začaly vyskakovat lidské bytosti. Vypadaly podivně. A na dlažebních kostkách skákaly jak pominuté. Nejeden svědek této události si tehdy na náměstí asi ťukal na čelo... 

Anna Pospíchalová nechyběla snad v žádném muzikálu Slováckého divadla poslední doby (až na období mateřské dovolené - před ní stihla Šakalí léta, Donaha!, Kytici a po ní znovu Donaha!, Kdyby tisíc klarinetů). Není proto divu, že byla režisérem Radkem Balašem obsazena do jedné z rolí i v jazzové opeře Dobře placená procházka, kterou hrajeme i dnes. A právě práce na našem zatím nejčerstvějším titulu je tématem následujícího rozhovoru…

"Dosud nejpronikavějšími počiny stávající sezony Slováckého divadla v Uherském Hradišti jsou ty, které lze řadit k žánru sci-fi. Po Gombárově adaptaci Čapkovy Války s mloky byl představen Cybercomics – inscenace podle pozdního kyberpunkového románu výrazné postavy československého undergroundu Egona Bondyho." Tak začal svou recenzi v "jarních" Divadelních novinách (ve vydání z 19. března 2013) recenzent Marcel Sladkowski. Cybercomics hrajeme právě dnes v rámci Žákovského předplatného, to znamená od 17.00 hodin. Přečtěte si recenzi celou. Klára Vojtková, představitelka hlavní role - hackerky Very, byla v Divadeních novinách zmíněna nedávno ještě jednou - v souvislosti s rolí Berty v dramatu Jamese Joyce Vyhnanci, již vytvořila v brněnském divadle Buranteatr koncem května t. r. Autorem textu Vyhnáni k bezbřehé svobodě je opět M. Sladkowski a vy si jej můžete přečíst ZDE... Nyní však pokračujme recenzí na Cybercomics...

Dvě hodiny nepřetržitého smíchu - i tak by se dala popsat komedie Nájemníci. Hrajeme ji právě dnes v rámci Studentského předplatného pro skupinu E od 18.00 hodin. Chcete-li se k předplatitelům přidat, zavolejte na pokladnu Slováckého divadla a zajistěte si místa. Zde na internetových stránkách tuto možnost nemáte, protože počet předplatitelů a to, která jim budou budou patřit sedadla, se stále vyvíjí. Teprve s 19. hodinou budeme moci i tuto skupinu považovat za uzavřenou... Dnešní Nájemníci jsou totiž pro ni prvním představením. 

Brzy zveřejníme úplný plán představení na listopad. V sekci PROGRAM jsou však již nyní uvedena představení hraná mimo předplatné. Jedním z nich je inscenace Anna Karenina hostujícího souboru – pražského Divadla Na zábradlí. Ještě nedávno se skvěla v repertoáru brněnského Divadla Reduta. Dnes již bývalý vůdčí a tvůrčí tým Reduty ve složení Petr Štědroň, Dora Viceníková a Jan Mikulášek se však přihlásil do konkurzu na nové vedení Divadla Na zábradlí a uspěl. Do Prahy se tak stěhuje i několik inscenací, které právě tento tým vytvořil: Korespondence V + W (letos v únoru jsme mohli obdivovat i v Uherském Hradišti), Europeana, Buržoazie, Zlatá šedesátá, Anna Karenina a Kabaret Kafka – v novém hereckém obsazení a v nových scénických řešeních. A právě nové herecké obsazení Anny Kareniny uvidíme 3. listopadu 2013 ve Slováckém divadle, nedlouho po pražské premiéře (14. října).

O nejnovějším režisérském počinu Radka Balaše ve Slováckém divadle – jazzové opeře Dobře placená procházka, se mluví a píše často, není divu, je to novinka v našem repertoáru. Muzikál Donaha! za mnoho let uvádění málokdo z našich diváků nezná. Jeho další repríza v druhé půlce října je již nyní téměř vyprodaná (zbývá jen několik volných míst). Jde také o režisérsko-choreografické dílo Radka Balaše. I další titul z dílny této úspěšné osobnosti, jež je součástí našeho repertoáru, nadchl mnohé diváky a fanoušky. Jak podmanivými melodiemi, tak ohromujícími výkony především představitelů hlavních rolí – Pavlíny Hejcmanové, Petra Čagánka, ale také Tomáše Šulaje, který ve své roli Buči rozesmívá pravidelně celý sál (a někdy i vedle stojící kolegy) a byl za ni nominován na Cenu Thálie. Odměnou pak bývá nadšený potlesk vestoje a diváci pohupující se v rytmu posledních „děkovačkových“ melodií. Takový je muzikál Cikáni jdou do nebe…