Slovácké divadlo

Rád dráždím pražské písničkálové produkce, většinou s playbackovou výpomocí ve sborech, inscenací Cikáni jdou do nebe Radka Balaše v Divadle Bez zábradlí. U Vltavy bychom stejně kvalitní muzikály spočítali na prstech jedné ruky. Když pominu nedostižné brněnské Městské divadlo, myslel jsem si, že Cikány Jevgenije Dogy a Emila Lotjanu lépe než u Heřmánkových nastudovat už možné není. Rád hlásím omyl.

Recenzi J. P. Kříže zveřejnil 19. 11. deník Právo.

Bavila diváky přes dva roky, dokázala více jak padesátkrát vyprodat hlediště Slováckého divadla, posbírala několik cen – i tak budou divadelníci vzpomínat na muzikál Adéla ještě nevečeřela. Nyní z uherskohradišťského jeviště odchází. Kromě silvestrovského, beznadějně vyprodaného představení, ji čeká poslední večeře. Tento pátek v 19.00 hodin.

Pohádková komedie Dalskabáty hříšná ves, horor 39 stupňů, komedie miláčka publika Roberta Bellana Hráči – to jsou jen některé tituly, které divadelníci slovácké scény nabízejí v předplatném na rok 2011. Slíbili jsme, že budeme hlídat, jestli celkový počet předplatitelů zdolá magických osm tisíc. Jak to tedy vypadá měsíc před uzávěrkou?

Divadelní prkna v Uherském Hradišti nejsou jediným povrchem, po kterém se při práci prochází herci Slováckého divadla. Spěchají i po chodbách kamenické nemocnice ze seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo přešlapují v balonovém koši jako televizní vzduchoplavec Kráčmera. Kdo už teď sleduje nebo bude v příštím roce pozorně sledovat vysílání českých televizních stanic, téměř jistě některou známou hradišťskou tvář objeví. A možná i více.

Text Jany Fuksové uveřejnil týdeník Sedmička 25. listopadu 2010.

Slovácké divadlo připravilo na další sezonu šest nových her. Týdeník Sedmička se zeptal přímo herců, v které z nich by chtěli hrát. Konverzační komedie, horor nebo drama plné vášní? I když si role nemůžou vybrat, netají se tím, že některé tituly jsou jim bližší.

Text Pavla Portla uveřejnila Sedmička v listopadu 2010.

Paní režisérka Zoja Mikotová je tichá jemná žena. Jemné a plné empatie bývají i její režie. Zabývá se pantomimou a pohybovým divadlem a nepřehlédnutelná bývá i výtvarná složka jejích inscenací. Je již léta pedagogem pohybových hereckých disciplín na brněnské JAMU, kde založila i obor Výchovná dramatika Neslyšících (VDN). Dlouhodobě se také věnuje divadlu pro děti a mládež. V den druhého svátku vánočního bude mít v našem divadle premiéru její zpracování pohádky Carla Collodiho Pinocchio…

Žije naplno jak svoje role jevištní, tak i životní. Není žádným nováčkem, ale jistotou, se kterou se počítá - ať už v divadle, mezi přáteli, či doma. Jako každý, i ona je někdy unavená nebo ji něco trápí. Přesto však vždy připravená být milá na druhé, rozdávat humor a dobrou náladu a sama sebe brát s nadhledem a ironií. „Moňas“ se zajímá kromě divadla i o mnoho jiného souvisícího se životem. Čili s ní můžete mluvit vlastně o čemkoliv a bude to fajn.

Část rozhovoru byla uveřejněna v listopadovém Měsíčním letáku SD.

Lepší konec roku si divadelníci nemohli přát. Velká část souboru připravovala strhující muzikál Cikáni jdou do nebe, čtveřice jejich kolegů zkoušela komedii Bůh masakru. Povedlo se. Dokonce tak, že v neděli vyrazí druhá jmenovaná komedie do Prahy na festival České divadlo. A to pouhý měsíc po premiéře.

Stále je co se dozvídat ze zkoušení muzikálu Cikáni jdou do nebe. Práce pod taktovkou režiséra Radka Balaše je pro herce vždy hodně náročná. Ostatně každý muzikál klade na interprety nároky na vybavenost taneční a pohybovou, pěveckou i činoherní. A přivádí jednotlivce až na hranici toho, co jsou schopni zvládnout. Ústřední dvojicí, kolem níž se celý děj našeho nového muzikálu točí, je zloděj koní Lujko Zobar Petra Čagánka, ale i Rada, dcera vůdce cikánské komunity, bývalého vojáka Danila (Pavel Majkus) Pavlína Vašková.

Pavlíno, už víme o Petrovi, že si musel změnit barvu vlasů kvůli roli Lujko Zobara, že byl ze zkoušení celý dobitý, zhubnul během příprav sedm kilo a že málem přišel o hlas. Máš ty taky nějaké podobné "šrámy" ze zkoušení role Rady?

Slovácké divadlo nabízelo předplatitelům roku 2011 slavnou hru E. F. Buriana Vojna v režii J. A. Pitínského. Ten se však zotavuje ze zdravotních komplikací a s lítostí musel avízovanou inscenaci přesunout na další rok. Pro uherskohradišťské divadlo to znamenalo najít nového režiséra i titul, který by Vojnu dokázal plnohodnotně nahradit. Povedlo se a zaznívají i hlasy o tom, že hledání bylo úspěšnější, než by kdokoliv čekal. Slovácké divadlo totiž jako první na světě uvede dramatizaci románu Modré květy v režii Jakuba Macečka.